Po kolejích

17. července 2011 v 20:28 | monyka |  poezie????

http://stupidworld.blog.cz


Jdu podél kolejí,
vyhlížím vlak,
nic neslyším,
Jdu dál.
Najednou přijíždí,
mé tělo letí,
letí vzduchem.
Cítím teplo i chlad,
mé tělo letí dál,
dál až do oblak.
Najednou spadne k zemi,
už tomu bude tak.
Ležím teď na kolejích,
necítím nic,
jen mé mrtvé tělo,
chtělo by víc,
chtělo by znovu vstát,
znovu se smát a radovat,
znovu plakat,
znovu snít,
znovu vstát a dál po kolejích jít.
2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 david-r92 david-r92 | Web | 17. července 2011 v 20:43 | Reagovat

Perfektní! ;-)

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. července 2011 v 20:52 | Reagovat

Koleje jsou rovnoběžky.
Potkají se až v nekonečnu.

3 kristybendy kristybendy | Web | 25. července 2011 v 13:27 | Reagovat

Nádherná báseň, opravdu :)

4 Helinwa Helinwa | Web | 10. srpna 2011 v 15:02 | Reagovat

pěkný =) ale místy jsou trochu divné rýmy... naopak konec moc hezký =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.